Kacířský rozhovor

22:19

Po dvou sklenkách Lambrusca se mnou Evička udělala rozhovor.

Ideální čas, místo, způsob, příjemně jsem se rozjela. 

Když jsem to po sobě četla, docela jsem se divila.

Ganc punkovy.

Ale jsem to já.
Tak snad vám neseberu moc iluzí.


TADY

A obrázek pro pobavení :-)
Hoodně stará, hoodně punková fotka. Sladkých 15.

You Might Also Like

11 komentářů

  1. skvělý rozhovor!
    Tvé názory se mi líbí :)

    OdpovědětVymazat
  2. Fotka fakt pobavila. Punk? No nevím co to je, nejsem odborník, ale podle fotky na COF bych tě taky už neměnila zpět. Konečně trocha barev. Mimochodem pokud chceš slyšet kritiku tak u mě máš velké mínus na béžový blog. Jakoukoli jinou barvu, ale když vlezu sem k tobě, chce se mi z toho brečet nebo blinkat. (Znak kontroverze? Nebo známka punku?)...
    Zdravím tě

    OdpovědětVymazat
  3. Tááák!
    Asi tě naštvu, ale konečně na CZO chytrý rozhovor. Jinak pindy na pindy, nicneříkající. Krom Liliany, která mě ale zas překvapila věčným a zásadním (!!!) rozporem mezi "Praha je netoleratní, utíkám do Berlína X v Praze lidi nosí lyžařský bundy, je to hnus." (Obvykle má člověk největší citlivost k tomu, s čim má sám největší problém, ale třeba to tak u EL nejni.) Ale to je furt dokola. Takže už nuda a šeď.

    Pobavily mě kolejnice.
    Pobavila mě odvážná fotka! Zvlášť v hysterii lyžařských bund jinde než na Kotárech!
    Zaujal mě tvůj postoj k módě!
    Chci hodně rozporuplných a krititckých a otevřených článků!)
    Chci odvážnou Olgu, co umí říct "A" se mi nelíbí, i když všichni sípete nadšení!
    Chci Olgu blogerku, co neservíruje očekávatelné!

    A chci pryč tu hnusnou béžovou, co se z ní ježí chlupy i Chlupatině, a mně připomíná starý kartoteční lístečky v eště starších knihovnách a badatelnách... A cejtim u toho ten plísňopach.

    Ale když nic z toho nebude, tak se nezbláznim :)!
    A dokud nezačneš splývat s davem, tak se sem budu ráda chodit rozčilovat a bavit.

    Veronika

    OdpovědětVymazat
  4. Ráda jsem s rozhovorem strávila mých pět minut, a to pokaždé říct nemohu. Takže velká poklona.

    OdpovědětVymazat
  5. rozhovor super a... koukam ze v patrnacti byly vsechny stejny!!! ;o)

    OdpovědětVymazat
  6. Rozhovor mě potěšil, protože měl myšlenku. A z tebe čiší vlastní názory, které jsi schopná obhájit, což je plus, protože i když nemusím souhlasit se vším, díky tomu jsem ochotná se s tím smířit :)
    Patří mezi těch několik vyvolených bložínků o módě, které čtu. Možná proto, že není vlastně ani z půlky o módě, možná proto, že tu nejsou outfitové fotky, ale texty, určitě proto, že mě baví tvůj styl psaní. Jen bych prosila, aby ses zase aspoň trochu vrátila ke svému kousavému období, kdy ještě nefungovala autocenzura. jen občas, nic víc nechci :)

    OdpovědětVymazat
  7. Olga odvazna neni kdyz nazacatku blogovani pomlouva HM jako uniformitu a pak na nej peje halelujah... smutne, ale dalsi pseudo.

    ...

    OdpovědětVymazat
  8. ...tak nakrmili, podrbali... :)... Olgo, co ty na to? Jak to je? Napiš.

    OdpovědětVymazat
  9. To Anonymní:Myslím že je docela rozdíl mezi "odvahou" (alias nazýváním věcí pravými jmény) a buranstvím. Jít do Národního divadla v kanadách může být jistým způsobem bráno jako projev odvahy ... ovšem rozhodně ne jako projev slušného vychování. Pokud vás někdo pozve na oslavu narozenin, tak buď nepřijdete, nebo přijdete, ale v tom případě se od vás čeká, že hostiteli nebudete nadávat a nerozmlátíte mu obyvák. Ne?

    Navěky vysvětluju že:
    To, že je někdo debil na n-tou jako osobnost neznamená, že nemůže být skvělý profesionálně - a tedy s ním nemůžu pracovat.
    To, že nejsem spokojená s kvalitou veškerého zboží neznamená, že budu protivná na prodavačky a podobně.
    Nevyznávám, ale uznávám. Každý má nějakou svoji filosofii a pokud si ji umí obhájit, tak ji uztnám jako pravdu. Nemusím nadšeně souhlasit, ale to neznamená, že budu opovrhovat a odsuzovat. Mám kamarády metalisty i diskáče.
    Nemám patent na rozum, ale mám právo na vlastní názor - stejné jako má každý opilec v hospodě. Ale pokud nechci být jenom tím pomyslným opilcem, vykřikujícím nad sedmým pivem svůj světanázor, pak o věci musím něco vědět ... a čím více o věci vím, tím méně ji odsuzuju.Tím objektivněji se mi daří psát.
    Možná jsem dospělejší, ale nechci míchat osobní a profesionální rovinu. Chci psát tak, aby si každý mohl udělat svůj vlastní názor, popřípadě hledat sarkasmy v textu. Až se mě někdo zeptá přímo, tak mu přímo odpovím podle toho, co si myslím. Ostatně, jinak to ani neumím...a na to je tady formspring případně email...

    OdpovědětVymazat